... ale dejme jim nástroje, aby si mohli kriticky vytvořit svůj vlastní vztah k minulosti.

Dějepis je veřejností často vnímán jako biflovací předmět založený na výčtu letopočtů, událostí a jmen. Podstatnější než učit se nazpaměť hotovým faktům, je učit děti s informacemi pracovat, vyhledávat je, třídit, porovnávat, vyhodnocovat, být vůči nim kritický, hodnotit jejich důvěryhodnost. Proto je důležité, aby ve výuce byli žáci aktivní, nepřijímali jen hotové informace, ale pracovali na řešení dobře formulovaných problémů. Člověk s rozvinutým historickým myšlením si uvědomuje, že minulost není jeden jediný, neměnný příběh, ale že se vytváří pomocí výkladu a vyhodnocování pramenů. 

Naše škola je letos součástí pilotního projektu Dějepis+, který je zatím určen primárně pro žáky 9. tříd. Jedná se o projekt MŠMT, NPI a ÚSTR, primárně se soustředí na dějiny 20. století. Tento projekt pěstuje badatelskou výuku tím, že vytvořil několik desítek malých skupin, v nichž se spojili učitelé dějepisu z blízkých škol. Tyto komunity mají metodickou podporu - dostávají zpracované výukové lekce s podrobnými metodikami, jak badatelskou hodinu vést, účastní se školení a workshopů, využívají některé kapitoly badatelské učebnice, vzniká i digitální aplikace HistoryLab. Na naší škole bude na projektu pracovat Mgr. Lenka Kratochvílová.