5. 10. 1781 - 18. 12. 1848
Hlavní myšlenky a cíle našich snah dobře vyjadřuje čestné jméno školy, jméno katolického kněze, filozofa, matematika a pedagoga Bernarda Bolzana. Tento významný aktér národního obrození nebyl v učebnicích řazen mezi nejznámější postavy našich dějin první poloviny 19.století snad právě proto, že jeho dílo obsahuje myšlenky, které se před 150 lety nemohly v politických a společenských poměrech prosadit. K dnešku však promlouvají více než aktuálně. Po roce 1989 se naše společnost učí nové roli, roli evropského národa, kterou se již jednou naučil a k jejímuž zvládnutí ve své době významnou měrou přispěl právě Bernard Bolzano.
Bernard Bolzano pochází z rodiny pražského obchodníka s uměleckými předměty. Jeho otec byl italského původu , matka pocházela z pražské německé rodiny. Bolzano se však považoval za Čecha. Po absolvování piaristického gymnázia Bolzano vstoupil na pražskou univerzitu a stal se knězem. Ve věku 23 let se na Karlově univerzitě stal profesorem náboženské nauky na tříleté filosofické fakultě. V univerzitním kostele sv. Salvátora u Karlova mostu měl nedělní kázání. V nich vyzýval k porozumění mezi Čechy a Němci a vystupoval proti utlačování českého jazyka. Pro své názory byl z politických důvodů zbaven profesury. Hrozilo mu klášterní vězení, byl pod policejním dohledem a nesměl zveřejňovat své práce, ani veřejně vystupovat. Žil v ústraní v Praze a u svých četných příznivců na venkově, mimo jiné v Těchobuzi nedaleko Tábora. Mezi nejvýznamnější Bolzanova díla patří „Anthanasia čili důvody nesmrtelnosti duše“, „Vlastní životopis“. „Knížka o nejlepším státě“, vlastně první a jediná utopie u nás napsaná. V ní se důkladně věnuje výchově a vzdělání, kterým přikládá klíčový význam pro rozvoj společnosti. Bolzanova společenská prestiž a politická angažovanost ho přivedla v roce 1848 do Královské české společnosti nauk, kde byl tajemníkem matematické sekce a kde se sblížil s Palackým. Karel Havlíček Borovský začátkem roku 1848 navrhl Bolzana za člena české reprezentace vytvořené potom ve Svatováclavských lázních pod názvem Národní výbor. František Ladislav Čelakovský vidí Bolzana jako člověka, který se svou ušlechtilostí odlišoval od nízkých, zištných lidí, v jejichž zášť upadl stejně jako Hus nebo Rousseau.
V roce 1981 bylo 200. výročí narození Bernarda Bolzana zařazeno mezi světová kulturní jubilea UNESCO.
Další informace na Wikipedii