Probudili jsme se sice do dne se zataženou oblohou, ale předpověď počasí je stejně pozitivní, jako účastníci lyžařské kurzu. Mimochodem po mnoha letech nemá nikdo s sebou snowboard!
Všechny bolístky z předcházejících dnů už přebolely a lyžníci se už chystají na první obloučky v manžestru....

Hlavní cíl lyžařského kurzu je splněn - všichni se v pořádku vrátili ze sjezdovek! Předcházelo tomu nádherné odpoledne plné sluníčka, které bylo ještě vylepšeno horkou čokoládou, nostalgickým mapováním panoramat hor,... prostě ozývají se někteří účastníci kurzu (a není jich málo), že by tu ještě chtěli zůstat...., ale to nejde, doma se už těší rodiče :).

A co na to šesťáci?

Náš den začal drsným a zákeřným budíčkem. Dále následovala obvyklá snídaně jako každá jiná. Nejdříve jsme se pořádně rozcvičili a pak jsme vyjeli na krásně upravené sjezdovky, kde jsme padali jako hrušky. Po pár velice zajímavých skocích jsme vyrazili na jiné sjezdovky. Strávili jsme spoustu času tím, že jsme obdivovali úžasné výhledy. Po spoustě vyfocených fotografiích jsme jeli na modrou sjezdovku, kde byly úžasné hupy, které některé spolužáky vyhodily do vzduchu tak, že to neustáli. Naštěstí nás pan instruktor Přílepek všechny posbíral a v pořádku jsme se vrátili na chatu, kde na nás čekala výborná polévka dvou druhů. Po obědě jsme měli krátkou přestávku a poté jsme opět vyjeli na svah. Sníh už byl sice těžký a mokrý, ale ani to nás nezastavilo v podávání dobrých výkonů. Když jsme na hoře na Václaváku čekali na zbytek družstva, tak jsme koukali na sedmáky, jak podjíždí pana instruktora Lukáše a paní učitelku Zajíčkovou. Následovně jsme sjeli poslední sjezdovku. Po příjezdu na chatu jsme šli na lahodnou večeři, která ale nakonec nebyla tak lahodná, protože nás paní učitelka Kratochvílová překvapila nečekaným hodnocením pokojů v době večeře. Odešli jsme na pokoje, ale vyrušili nás kluci, kteří řekli, že máme být za cca 5 minut v jídelně, kde nám předali informace o zítřejším odjezdu.
Napsali: sigmoušové ze 6.A