Ještě než otevřeme dnešní den, máme tady ohlédnutí za večerem včerejším. Vzhledem k parádním výkonům všech lyžníků oznámil při večeři pan učitel Sekal dětem úžasnou zprávu – pokud vaše talířky zůstanou po večeři prázdné, můžete si koupit nanuka. Tomu předcházela konzultace s lékařem, jehož mlčení a pohled do prázdna si instruktoři vysvětlili jako souhlas 😊. Ano, v jeho očích se zrcadlila vidina noční pohotovosti, kterou vyvažovaly rozzářené dětské oči. Protože se však sladké sny tímto staly opravdu sladkými, pan doktor byl nakonec bez práce.
Venku je mlha tak akorát na krájení, tak ji všichni vyrážíme svými obloučky rozkrájet, aby si k nám během dne našlo cestu sluníčko.
Krakonoš – pán zdejších hor - nám dnes ukázal v plné síle, jaké druhy počasí i druhy sněhu dokáže v Krkonoších připravit. Všichni lyžníci ráno stáli jako zkušení horalé v rekordním čase před chatou, aby seběhli do předehřátého autobusu, který pan řidič Michal naprogramoval. V 9:30 již vystupovali na parkovišti pod sjezdovkou. Přestože jsme měli avízo, že čtyřsedačka na Medvědín nejede kvůlivá namrznutému lanu, opak byl pravdou, a tak po krátké rozcvičce a rozlyžování na pomičce většina lyžníků stepovala před turniketem na Medvědín. 
Některá mlha se dá krájet, ale tady to opravdu nešlo. Bylo to fakt hustý. Ten, kdo si ráno k snídani nedal mlíko, tomu se ho na sjezdovce dostalo až až. Bílá tma nejen zbrzdila všechna družstva v jejich sjezdu, ale přiměla instruktory, aby volili alespoň občas jednodušší variantu sjezdovek z Medvědína, a to po modré. Sníh ztěžknul, a to fakt hodně. Děti si to užívaly opravdu náramně. Protože byl naordinován odpočinkový lyžařský režim, tak někteří lyžníci využili možnosti občasného odpočinku na pomičce, kde si je instruktoři předávali. 
Blížilo se poledne a v tu chvíli nikdo netušil, že z nenápadné „oranžády“ se stane hrdinka dne. V okamžiku, kdy se chtěla vyhnou projíždějícímu lyžaři, škrtla o vyfrézovaný okraj sjezdovky a přisedla si ručičku. Nejenže dokázala sjet za asistence instruktora k autobusu, ale prokázala neuvěřitelnou statečnost v nemocnici v Jilemnici, kde ji vybavili sádrou bílou jako sníh. A to není všechno. Rozhodla se pokračovat v kurzu jako asistentka lékaře a po dohodě s tatínkem jí bylo za obrovského aplausu všech účastníků kurzu vyhověno. Takže, Terko, palec nahoru!!!!!!!!
Mezitím, co nám na chvilku zmizel lékař, ostatní se po obědě věnovali plánovanému odpočinku (od lyžování) na svahu pod chatou, kde někteří stavěli z mokrého sněhu stavby (jejich komponenty byly mnohdy na jeřáb), jiní se naprosto systematicky pokoušeli prodloužit bobovou dráhu. 
Na závěr pan učitel Sekal dostal sebezničující nápad stát se živým terčem. Jeho volba. Děti jí využily bezezbytku. 
Zdravě unavené dětičky se pak po polévce převlékly do masek na diskotéku, a to byl už úplný „vodvaz“. Dýdžeje nám opět dělal naprosto nepřekonatelný řidič Michal Svadba. Taková kometa mezi dýdžeji - jednou za rok přiletí na Mísečky a připraví dětem skvělý večer. Tak bychom si moc přáli, aby si této komety z Comettu Krakonoš všiml a pochválil ho v Táboře! Přestože nesoutěžíme o nejlepší masku, všichni se shodli, že nevyhlášeným vítězem je pan doktor a jeho pacientka (Terezka).
Třetí den je vždy naplánován jako odpočinkový pro děti, nejnáročnější pro dospěláky. Tento nebyl výjimkou. Následuje pohádka na dobrou noc.